Jdi na obsah Jdi na menu
 


výroky sv. Augustina II.část

Obrazek

 

 

 

 

 

sv. Augustin napsal, řekl

 

 

 

 

MOTTO:

 

 

Čistota jazyka je pouze dodržováním nám již vzdálené normy, stvrzené autoritou starých mluvčích

 

                                                A.A.

 

 

 

 

-  Jestliže ten rychlejší kráčí jak nejrychleji může, pomalejší s ním nemůže držet krok. Ten rychlejší musí svůj krok zpomalit, aby neopustil toho pomalejšího

-  Když chtějí jeleni překonat řeku, každý podpírá svým hřbetem hlavu toho za sebou, zatímco jeho vlastní hlava spočívá na hřbetu toho před ním. Podporujíce se navzájem a pomáhajíce jeden druhému, bezpečně řeku překonají a nakonec společně dosáhnou pevné země

-  Má víra byla někdy živější, někdy slabší, přece jsem však vždy věřil, že jsi a že o nás pečuješ.

-  Místo abych se slzami prosil o tvou pomoc, vrhnul jsem se s celou duší do bádání a učených rozmluv.

Běhal jsem za pozemskými věcmi a stal jsem se temnotou; avšak i tam jsem tě hluboce miloval. Bloudil jsem, ale přesto jsem na tebe vzpomínal. 

-  Mluvil jsem nevěda co

-  Co je pyšnějšího, než v drzé nesmyslnosti tvrdit, že jsem v podstatě totéž, co Ty?

-  Kdo miluje koně, jistě by nechtěl být koněm, i kdyby mohl...

-  Chválený bude tehdy milován, až nastane přesvědčení, že chvála vychází z upřímného srdce; že kdo chválí, také miluje.

-  Písmo je takové, že roste s maličkými; já však jsem pokládal za nehodné být maličkým a naplněn pýchou, sám sobě jsem se zdál být velikým.

-  Odvrátil jsem se od Tebe, Bože můj a bloudil jsem; vzdálil jsem se příliš od Tebe, můj Základe, ve svém mládí a stal jsem se zemí plnou bídy. 

 -Vyznávám, že mně bylo vše odpuštěno: i zlo, které jsem dobrovolně spáchal, i co jsem za Tvého vedení nespáchal.

Hledej tak, abys objevoval, a objevuj tak, abys nepřestával hledat

-  Tak cizoloží duše, když se odvrací od Tebe, když hledá mimo Tebe to, co nemůže čisté a upřímné nalézt, jen pokud se vrátí k Tobě.

Protože láska k Bohu tak často neprochází zjevnou zkouškou, lidé se v tomto ohledu mohou klamat. Pokud jde ale o lásku k bližnímu, tam se mohou daleko snadněji přesvědčit, že Boha nemilují, pokud jsou nespravedliví ke druhým lidem.

Zadrž hosta, chceš-li poznat Spasitele: co vzala nevíra, to dala pohostinnost.

Nevycházej ven, ale vrať se do sebe, v nitru člověka přebývá pravda, zjistíš-li, že tvoje přirozenost se mění, překroč  sám sebe . Pamatuj však: když překračuješ sám sebe , překračuješ duši, která je rozumná. Směřuj tedy tam, kde se rozžíhá světlo rozumu. 

-  Ty jsi uvnitř mne více než já sám a ty jsi výše než ta nejvyšší část mne samého

Byl jsi milován první, aby ses stal hodným být milován

Slyšel jsem za sebou tvůj hlas, který mi říkal, abych se vrátil, a já jsem špatně slyšel v hluku nepokojných lidí. A hle, nyní se vracím celý rozpálený a udýchaný k tvému prameni! 

Největší hloupost, kterou může člověk udělat, je pokusit se, marně klamat sám sebe  

-  Bůh stvořil člověka, chyby si stvořil člověk sám. Miluj to, co stvořil Bůh a to, co si stvořil člověk sám, nemiluj

Buď tak laskavý a staň se pokorným kvůli sobě, protože Bůh byl tak laskavý a stal se pokorným právě kvůli tobě, ne kvůli sobě

Nejlepší služebník není ten, kdo chce od tebe slyšet to, co by sám rád uslyšel, nýbrž ten, který se snaží  to, co od tebe slyší, sám také chtít

-  Věřící ať neposlouchají jen proto, aby poslouchali, nýbrž aby konali!

-  Odkud je tedy tolik trní, když země je úrodná?

-  Oblaka přejdou, ale nebe zůstává

Bůh nežádá nemožné věci, ale když něco žádá, napomíná, abys dělal to, co můžeš, prosil za to, co nemůžeš, a prosil, abys mohl.

Dej mi, Pane, srdce, jež o tobě rozjímá, a duši, jež tě bude milovat, ducha plného obdivu k tobě, rozum, jenž bude tě chápat, smýšlení vždy k tobě lnoucí a milující tě moudře, Lásko  naše a Moudrosti.

Když budeš chtít Boha, budeš ho mít, protože ještě předtím, než jsi to chtěl, přišel k tobě.

-  Má zlá a bezbožná mladost již pominula a vstupoval jsem do mužného věku, čím starší, tím hanebnější marnivostí.

-  Místo abych se slzami prosil o tvou pomoc, vrhnul jsem se s celou duší do bádání a učených rozmluv

-  Ano, tak zaslepený je člověk, že svou slepotu ještě vynáší!

-  Lenivost se vydává za klid; ale kde je jistější klid, ne-li v Pánu?

Bůh je tak dobrý, že v jeho rukou dokonce i zlo pomáhá vytvářet dobro. Bůh by nikdy nedovolil zlu se projevit, kdyby díky své absolutní dobrotě nemohl zla nějak využít.

 -  Prvním a hlavním přikázáním Pána je cesta ke štěstí … Kdo by se tedy odvážil pochybovat o tom, co bylo přikázáno v pevné víře, že jen Bůh je naším nejvyšším dobrem,  že jeho nalezení je nade vše a že všechen spěch je málo k tomu, abychom ho nalezli ?

-  Dík Tobě, že je pro nás cizí, co jsme dřív měli za své a je nám vlastní to, co se jako cizí jevilo.

-  Poznal jsem, že Otec je v sobě sám, Syn že je z Otce a Duch svatý že z obou vychází.

-  Dík Tobě nezmatou nás ti, kdo nevěří.

-  Na správnou cestu nás přivádíš. Až k bráně doprovázíš nás a těm, kdo tlučou, ji otvíráš.

-  Díky Tobě se nestáváme otroky svých slabostí a nemocí.

-  Mé kosti ať jsou proniknuty láskou k Tobě.

-  Nad Tebou už není nic a nic netrvá bez Tebe.

-  Vyslyš, yvslyš, vyslyš mě tak, jak jen Ty dovedeš.

-  Dík Tobě světlo mé, že jsi mě osvítilo. Já jsem Tě poznal!

-  Nechci se od Tebe vzdálit, dokud mě neuvedeš ve svůj pokoj.

-  Dík Tobě, že malé věci nás neumenšují.

-  Dík Tobě, že to dobré v nás nemohou špatnosti zadusit.

-  Před bláznovstvím nás chráníš svým zákonem.

-  Dík Tobě, že dovedeme poslouchat a že i vládnout dovedeme.

-  Běda těm, kdo mlčí o Tobě, zůstanou němí, byť i mluvili.

-  Splácíš dluhy aniž bys komu dlužil; promíjíš dluh, a přec nic netratíš.

-  Pyšné necháváš slábnout a oni to nevědí. Neustále jsi činný a neustále jsi sám klid.

-  Shromažďuješ, ač nemáš potřebu, napřimuješ,oživuješ a chráníš, tvoříš, udržuješ a završuješ; hledáš, třebaže Ti nechybí nic.

-  Lituješ, ale bez bolesti, hněváš se, jsi však zároveň sám mír, měníš svá díla, ale nikdy plán.

- Kdo je pán kromě Pána a kdo bůh kromě našeho Boha?

- Nikdy starý a nikdy nový, obnovuješ vše.

-  Smrtelný člověk je živým příkladem svého selhání, svědectvím, že nesneseš pyšného.

- Tebe chce chválit člověk, ta maličká část Tvého stvoření.

-  Jen ten, kdo byl vybídnut, Tě usilovně hledá. Jen ten, kdo byl očistěn, Tě nachází.

-  Odejít od Tebe znamená zemřít, vrátit se k Tobě znamená vzkříšení, přebývat v Tobě znamená žít.

-  A dej, ať svůj chléb i chudému lámeme

-  Tvá pravda se nedá měřit

-  Každý se dotazuje na to, co mu právě leží na srdci; jenže ne vždy uslyší odpověď, jakou yb slyšel rád.

-  Než jsem Tě poznal, v mé paměti jsi nebyl.

-  Trochu v Tobě dýchám, když mí duše přetéká jásotem, chválou a zpívá ti. Ale je smutná, když nanovo do temnot poklesne.

-  Za každou pravdu Ti chci děkovat, kterou v Tvé Knize objevím.

-  A svými dary nešetři, ať nezhynu, já seschlé stéblo - sotva víc.

-  Co s námi bude, jestliže do propasti nesestoupíš k nám? Komu svůj nářek předneseme?

- Tvá slova v Písmu jsou mi radostí; kéž je vždy správně vykládám a druhé neuvádím v blud.

 

-  Před tím, kdo tluče, dveře nezavírej.

-  Vracíme se od pobluznění jedině skrze poznání pravdy.

-  Voláš nás, ať pochopíme Slovo, které je Bohem u Tebe Bože.

-  Tvému slovu se svěřuji, i když mi zůstane tajemstvím. 

-  Nechci jen sám sobě být životem; sám ze sebe jsem si život mařil, a tak jsem si uchystával smrt.

-  Sklouzl jsem na zcestí, na Tebe se však rozpomněl.

-  Co tedy činit mám, Bože můj, můj pravý živote?  Poběžím dál.

-  Co mi zazáří v duši, to nepojme žádný prostor. A co v ní zazní, to nezmizí s časem.

-  Tys světlo pro vnitřního člověka ve mně; i nápěv, i vůně, i pokrm, o objetí. 

-  Milosrdenství prokážeš tomu, k němuž už jsi byl milosrdný. 

-  Ty jsi mě nepotřeboval a z toho, co mám dobrého, můj Pane a Bože můj, Ti žádný prospěch nekyne.

-  Mám-li Ti sloužit, pak to není proto, že bys sám zemdlel ve svém konání, kdybych Ti nesloužil.

-  Za všemi mými dobrými činy jsi stál, abys mně, dílu svých rukou, mohl dát odměnu.

-  Nebyl jsem ani hodný daru bytí. 

-  Pane, všechnu mou vinu jsi zahladil, abys mě nemusel potrestat. 

-  Všechny ty dary a nadání jsou dobré, jejich souhrn, to jsem já.

-  Miloval jsem přátelství a snažil jsem se unikat bolesti, hlouposti a potupám

-  Všechno jsou dary od Boha, nedal jsem si je sám.

-  Vždyť i kdybych byl býval zůstal tak, jak jsem se jevil v době jinošství, i tehdy jsem byl díky povinen Bohu našemu.

-  Dobré jsou z našich skutků některé, však věčné ne.

-  Ty Bože, jenž jsi Dobrý a veškerým dobrem oplýváš, spočíváš v klidu trvalém, neboť ty sám jsi klid.

-  Bože, v němž je zahrnuto vše, z ničemnosti tvorů tebe nezasáhne nic, z jejich lstivosti Ti nevzchází škoda a žádná ztráta z jejich chyb.

-  My vidíme všechny věci, jenž jsi stvořil, protože ony jsou. Ve skutečnosti však jsou jen proto, že je vidíš Ty.

-  Lidský duch Tě velebí ústy těch, kdo se obracejí k Tobě; živá příroda a hmota Tě chválí ústy těch, kdo rozjímají o Tvém stvoření.

-  Bože, ty žádnou nesrovnalost v tomto vesmíru nepřipouštíš, vždyť co je horší, to s tím lepším se v soulad spojuje.

-  Ani srdce nejuzavřenější se neskryje před Tvým pohledem.

-  Bože, ty zjevuješ malému stádci, jež pravdu pojmout dokáže, že zlo postrádá podstatu

-  Stvořiteli vesmíru, Bože, pomoz, ať se modlím, jak mám.

-  Zatvrzelost kdykoli zlomíš tím, že se smiluješ, anebo odsoudíš. Nikdo se před Tebou neskryje.

-  I když ne všechno zestárne, vše pomine.

-  Žebrák Ti tluče na dveře, Otče svrchovaný, rozkaž, ať se mu otevře.

-  Bože, celý vesmír je díky Tobě dokonalý i s tím, co je v něm záporné.

-  Tebe má moje duše velebit, Boha, který je Stvořitel, a  ne ulpívat na věcech.

-  Bože, Ty nejsi původcem zla, leč dopouštíš, že zlo zde je, jen aby více dobra z něho povstalo.

-  Bez Tebe umírám a jenom vzpomínkou na Tebe se obnovím.

-  Pověz mi prosím, kde jsi a kde Tě najdu? Abych sobě zemřel a žil pro Tebe.

-  Tys život, jenž plodí radost; bez Tebe je jen trápení.

-  Bože, lidem čistého srdce jsi poskytl dar poznávat pravdu.

-  Otče milosrdenství, mou modlitbu vyslyš a svou pomocnou ruku mi podej.

-  Všechna chvála, všechna čest, všechna sláva, blahoslavenství a moc, všechna nádhera, dobrota, blaženost buď Bohu Otci i Synu a svatému Duchu.

-  Touha volajícího srdce, palčivé slzy v mých očích, ty na Tvé dveře tlučou, milosrdný Otče.

-  Ty jediný, Bože, přebýváš ve věčnosti a v nepřístupném světle.

-  Burcuj nás Pane, rozněcuj, uchvacuj!

-  Nevracejí se snad přemnozí z propasti slepoty k Tobě nazpátek?

-  Když hloubám ve starostech, mně pomáhej Pane! Když vzdychám a soužím se, mne pozvedej, Pane!

-  Ty sám se v nás tolik raduješ!

-  Vždyť ani láska není tak mocná, aby když prolomí pozemskou temnotu, vnikla do oné věčné záře, ze které se osvěcuje i to, co pomíjí.

-  Pravda neomylná také je, že žáci nás mnohem raději poslouchají, když na nás samých je vidět zálibu v předmětu, který učíme.

-  Chce-li se člověk stát křesťanem, očekávajíc nějaké výhody od lidí, o kterých si myslí, že se jim jinak nezalíbí, nechce se ani tak křesťanem stát, jako zdát.

-  Stává se, že leccos se zdá neučeným nejapné, co bylo vyloženo učenějšími.

-  Hnusí-li se nám opakovat věci všední, ale maličkým užitečné, sestupme k nim s láskou bratrskou, otcovskou i mateřskou.

-  Osvoboď nás úplně, jak jsi už započal. Potom se skončí všechno neštěstí, jež jsme si zavinili.

-  Náš život je bohatý a krásný, pokud jsme Bohu nablízku.

-  Všem kdo se Ti vzdalují, jsi nablízku.

-  Nic nemám, jen tu svou dobrou vůli.

-  Kéž se už nepostavíme vzpurně proti Tobě v domnění klamné svobody!   

 -  Nemluvím tak k tobě ani já, jako spíše k nám všem ona láska sama, která je vlita do srdce skrze Ducha svatého, který je nám dán.

-  Vím, že tím, co pomíjí a co je prchavé, je třeba pohrdat.

-  Jiná věc je pro mě záhadou; jak k Tobě vůbec dospěji?

-  Vždyť už v tomto  životě lidé vší mocí usilují dojít bezpečnosti a klidu, ale pro své náruživosti a vášně ho nenacházejí.

-  Jedině Tvojí vládě se chci podrobit.

-  Následuj lidí dobrých, snášej zlé trpělivě a miluj všechny, protože nevíš, jaký bude zítra ten, kdo je dnes zlý.

-  Přejí-li si lidé velikého stáří, za co jiného žádají, než za dlouhou neduživost?

-  Čím dál víc chápu, že jedině k Tobě se musím navrátit.

-  Tajemstvím potopy, při níž byli spravedliví zachráněni dřevem, je také předobrazena Církev, kterou král a Bůh její Kristus tajemstvím svého kříže zřídil nad vlnami a potopou tohoto světa.

-  Stvořil jsi mě a na mě nezapomínal, když já zapomínal na Tebe!

-  Jiná věc je milovat člověka a jiná mít svoji naději v něm. Rozdíl v tom je tak veliký, že Bůh jedno poroučí, druhé zakazuje.

-  Hle, svýma rukama jsi mě napsal. Čti tedy, co jsi napsal a zachraň mě!

-  Neopouštěj mě, když tě volám, neboť dřív, než jsem Tě volal, už jsi mě předešel.

-  Buď pokorný před Bohem, aby na tebe nedopouštěl pokušení, jež by bylo nad tvé síly.

-  Tys lékař a já jsem nemocný; jsi plný slitovnosti a té je mi tolik potřeba.

-  Kéž k Tobě přijdou a učí se od Tebe být tiší a srdcem pokorní. Kéž žijí pro Tebe; pro Tebe, ne pro sebe.-  Kdo je Tě plný, toho též napřímíš; jenže já v Tobě ještě nejsem naplno a sám sobě jsem břemenem.

-  Být malý je věc natolik veliká, že kdybys Ty jí nebyl ukázal, my bychom se jí jinak naučit nedokázali.

-  Synu Boží, skrze něhož všechno je stvořeno, a zároveň Synu člověka, jenž jsi byl učiněn jako vše ostatní, my přijdeme za Tebou.

-  Jako jsi svému služebníku Mojžíšovi dal slova přednášet, mně dej, ať je pochopím.

-  Z lásky k Tvé lásce vzpomínám na své hanebné cesty.

-  Veškerou mou slabost uzdravíš skrze Něj, jež sedí po Tvé pravici a  u Tebe se za nás přimlouvá. Kdyby tomu tak  nebylo, propadl bych zoufalství.

-  Touha po Tvém pokoji mě stravuje.

-  Zářil jsi, ze slepoty jsi mě mžiku uzdravil. Svou vůni jsi kolem rozprostřel, ucítil jsem Tě a z hloubi vydechl.

-  Když jsem zlo skutky nečinil, dopouštěl jsem se ho jazykem; jazykem když jsem ho nečinil, alespoň jsem ho chtěl.

-  Kéž Pane uslyším a pochopím, jak jsi na počátku stvořil nebe a zemi. Zapsal to Mojžíš. Ze světa odešel však k Tobě a já už ho nemám před sebou. Kdyby tu ještě byl, zadržel bych ho a naléhavě bych se ptal.

-  Blažený život hledáte v krajině smrti; avšak on tam není. Blažený život, jak by mohl být tam, kde vůbec není života?

-  Proč vás láká pustina? Kam se hodláte odebrat? Proč putujete po cestách nesnází a  strádání?

-  Klid není tam, kde ho vy hledáte. Jen hledejte, co hledáte; však nebude to tam, kde vy to hledáte.

-  Poslyš i ty: samo Boží Slovo tě volá, chce, ať se obrátíš.

-  Všechno jen Pravdě svěř a nepozbudeš ničeho; vše shnilé v tobě opět vykvete, ze všech svých chorob se uzdravíš.

-  Čím jsem já pro Tebe, že chceš, abych Tě miloval, a že se hněváš a hrozíš mi trestem, když Tě milovat nebudu?

-  Na ucho mého srdce hleď, otevři je a mojí duši říkej: Jsem tvá spása.

-  Stydím se nyní sám před sebou, sobě se ošklivím. Mou volbou jsi však Ty, Tobě i sobě se jen v Tobě chci líbit.

-  Ty sílo mé duše, do mne pronikni a učiň, ať se Tobě podobám, ať Ti patřím bez vad,bez poskvrny.

-  Svou podobu jsem pokazil, před Tvýma očima jsem hnil, sám v sobě jsem se kochal, snažil se zalíbit i očím ostatních.

-  Ty tepeš, abys uzdravil a srážíš nás, abychom nezemřeli bez Tebe.

-  A tak jsem Tebe ztratil, neboť ty si ošklivíš, když Tebe vlastnit chceme a zároveň svou lež.

-  Provždy jsem měl víru, proto mám odvahu promluvit.

-  Budu-li hledat jen Tebe, pak Tebe Otče naleznu.

-  Kdo z lidí dokáže druhému přiblížit, kým Ty jsi? Kdo z andělů jinému andělu? Kdo z andělů člověku?

-  Všechno, co vidíš nyní, že se děje v Církvi Boží a ve jménu Kristově po celé zemi, bylo už před věky předpovězeno.

 

-  Předpovězeno je také, že vzejdou z jeho Církve kacířství a rozkoly a že jménem jeho, kde jen budou moci, budou hledat slávu ne Kristovu, ale svoji. I to se naplnilo.-  Jsi život bez konce; probuď mrtvého k novému žití.

-  Můj Stvořiteli, vyslyš mě! Jinak zahyne tvůj tvor.

-  Nemysli však, jak zlí lidé vcházejí ve zdi kostela, že tak také jednou vejdou do království nebeského.

-  Na Boha skládejme všechnu svoji naději. Na člověka, ať je to kdokoli, jí nikdy neskládejme.

-  Skutky milosrdenství, zbožností a pokorou dosahují věřící toho, že Bůh nedopouští, aby byli pokoušeni jeho věrní sluhové nad své síly.

-  Nikdy se neměníš, a přesto jsi počátkem veškerých změn.

-  Klid těla pramení ze správného způsobu života, v němž je řád.

-  I když naplňuješ všechny věci, nemusíš se v ně vkládat celý. Proto se budu modlit, abys moje srdce, kde jsi se již uchytil, stále více naplňoval, až jednoho dne budu naplněn Tebou celým.

-  Mír mezi člověkem a Bohem vychází z věrného zachovávání nebeského řádu a zákona.

-  Ani nebe, ani země Tě nemohou obsáhnout více, než mé srdce.

-  Jsi Tvůrce surových sil i křehké krásy.

-  Mír všech věcí spočívá v kvalitě řádu, neboť řád zajišťuje, že všechno, ať velké, nebo malé, je v patřičném vztahu se vším ostatním.

-  Jsi nekonečně činný, a přesto jsi zdrojem opravdového klidu.

-  Nic nám nejsi dlužný ale přesto splácíš všechny naše dluhy za naše hříchy.

- Můžeš se před námi skrýt, a přesto být stále s námi.

-  Kde není ona spravedlnost, kterou vládne jediný svrchovaný Bůh obci, která se podřizuje jeho milostivé vůli, tam není soudržnost lidí, kteří jsou spojeni ve společném duchu práva a společenství zájmů.

-  Mohl sestoupit z kříže, ale zvolil si vstát z hrobu.

-  Řád, uspořádání, krása, změny a pohyb viditelného světa potvrzují, že ten může být jen dílem Boha.

-  A najednou vidím, že už dávno jsi u mne – a já, který sám sebe neznám, jsem Tě hledal jinde.

-  Je jistě možné žádat dary od Pána, ne však žádat si samotného Pána – to se může jevit tak, že dar je důležitější, než jeho dárce.

-  Nejvyšším znakem Boží obce - nebe – je trvalý a dokonalý mír. Nic tam nemůže ublížit, nic tam nemůže zranit.

-  Pro svůj pobyt na zemi se oděl do bídného „šatu“ z hlíny a sdílel s námi tělesnou schránku-skrze níž dokázal do svých výšin pozvednout ty, kteří jsou připraveni s ním sdílet jeho potupu.

-  Mladí muži, jsou - li  osamoceni, se ani příliš nesmějí, ani nevychloubají. Když ale jsou pohromadě, začnou něco pro zábavu, ale skončí to něčím krutým, rvavým a ničemným. Bojí se odlišovat, bojí se postavit partě, aby je neměla za zbabělce.

-  Nebyl jsem dostatečně pokorný, abych přijal poníženého Krista za svého Boha.

-  Jestliže bytí všeho vychází z Boha, pak jak bez něho může něco živého žít nebo činného se pohybovat?

-  Přejeme-li si spatřit Boha, protřeme si ty oči, které jej dokážou vidět, oči víry.

-  Největším lidským neštěstím je být oddělen od toho, bez kterého je nemožné skutečně lidsky existovat.

-  Víme, jaký Bůh není, ale my smrtelníci nemůžeme vědět, jaký Bůh je.

-  Bůh je nekonečný kruh, jehož střed je všude a jehož obvod není nikde.

-  Byl to Boží záměr, že Ježíš se měl stát Synem člověka a my zase syny Božími.

Nikdo nikdy Boha neviděl. Je reálný, ale neviditelný. To znamená, že ho lidskýma očima nemůžeme zahlédnout, ale spatříme ho čistýma očima víry.

-  Opravdová zbožnost spojuje lidskou duši s Bohem. To znamená, že s ním sjednocuje v procesu usmíření to, co bylo odtrženo našim hříchem.

-  Koruna vítězství se slibuje pouze bojujícím.

-  Mnozí namítají: Jak můžeme přemoci ďábla, kterého nevidíme? Ale-vždyť máme učitele, který nám ráčil ukázat, jak se neviditelní nepřátelé přemáhají.

-  Nebuďme prachem, nechceme-li být požíráni hadem! 

-  Nepředstavujme si, že ďábel se svými anděly sídlí na nejvyšším nebi, odkud, jak věříme, padl.

-  Mnoho věcí lidé činí při zavřených ústech, bez hnutí jazyka, bez použití hlasu; nic však nečiní úkonem těla, co předtím nepronesli v srdci.

-  Koho neposkvrňuje pokrm, toho ani zvracení neposkvrňuje.

-  Ať jsi sebevětším krotitelem svého těla, zdali oko nepřimhouříš, hrozí-li ti nějaká rána?

-  Jednoho Boha uctíváme; nikdy jsme neviděli, že by se byl Otec se Synem znesvářili.

-  Jestliže se ke svému Bohu hlásíme, jestliže k sobě navzájem svorně držíme, jestliže víru zachováváme, jsme v bezpečí.

-    Ať se nikdo nedomnívá, že uctíváme tři Bohy

-    Dar, jejž dává Bůh, není menší, než je on sám.

-   Pro našeho Pána bylo malým pokořením, že se zrodil – přistoupilo k tomu ještě, že ráčil se smrtelníky zemřít.

Není věcí naší ubohosti rokovat o tajích nebes.

-   Praví-li se, že Bůh sedí, neznamená to snad polohu údů, nýbrž soudní pravomoc.

-   Otec je Otec, Syn je Syn a Duch svatý je Duch svatý, a tato trojice je jeden Bůh.       

-    Právě skrze Ducha svatého dosahujeme usmíření s Bohe

Ať už tento názor je správný, či ať se věci jinak mají, je naší povinností neochvějně zastávat víru, v níž pravíme, že Bohem je Otec, Bohem Syn, Bohem Duch svatý – ne však že jsou tři Bozi, nýbrž že tato Trojice je jeden Bůh.

-   Když je Bohu poddáno tvorstvo, jež nezhřešilo, oč spíš je mu poddáno všechno tvorstvo hříšné.        

-   Skrze žádostivost kraluje člověku ďábel a ovládá jeho srdce. Takoví jsou všichni, kteří milují tento svět.

-  Všechno tvorstvo je poddáno jednomu Bohu a Pánu svému, chtěj nechtěj.

Něco jiného je činit, co káže zákon, a něco jiného je trpět, co káže zákon.

Tělo spravedlivých nevstane z mrtvých proto, proč vstane tělo bezbožných.

-   Dobrým uchvatitelé v ničem neuškodí, když jim berou to, co nemilují, neboť to, co milují a v čem záleží jejich blaženost, jim vzít nikdo nemůže.

Nebylo by nejlepší, kdyby Božím přikázáním člověk sloužil z nutnosti, nikoli ze svobodné vůle

 Jaká prchlivost může být vyléčena, jestliže jí nevyléčí trpělivost Syna Božího?

Jaká bezbožnost se může zhojit, nevyléčí-li se láskou Syna Božího?

Nepohrdejte samy sebou, muži – Syn Boží na sebe vzal mužství.

-   Nepohrdejte samy sebou ženy – Syn Boží se narodil ze ženy.

Nebojte se potup a křížů a smrti, neboť kdyby tyto věci člověku škodily, nebyl by je snášel člověk, kterého na sebe vzal Syn Boží.

Kdo by měl zato, že je mu uzavřeno království nebeské, když si uvědomí, že dokonce celníci a nevěstky Syna Božího následovali.

Které zvrácenosti by nebyl prostý, kdo má před očima, miluje a napodobuje skutky i slova onoho člověka, v němž se nám pro příklad života zjevil Syn Boží?

Špatností je milovat tento svět a statky vznikající a zanikající za něco důležitého pokládat.

Dokud nebude naše mysl očištěna, musíme věřit tomu, k čeho pochopení ještě nemáme sil.

Odkud máš víru, že se Duch svatý zjevil ve způsobu holubice, ne-li odtud, že jsi to četl v evangeliu? Nuže, i já mám svou víru, že se Kristus narodil z Panny, odtud, že jsem tak četl v evangeliu.

Že Duch svatý nevzešel z holubice, jako Kristus ze ženy, má svou příčinu v tom, že Duch svatý nepřišel, aby osvobodil holuby.

To jsou  ti, kteří jako cizoložné odsuzují vdovy, provdají-li se znovu, a nad učení apoštolské se prohlašují svatějšími, kdyby se však chtěli přiznat ke svému pravému jménu, říkali by si spíš světáci, než světci.

Dokonalá láska nezná ani světské žádosti ani světské bázně, to je ani touhy po získání časných statků, ani strachu před jejich ztrátou.

Je snad prosté viny srdce vraha, jestliže se jeho ruka zdržuje od vraždy člověka jenom proto, že nemá právě příležitost?

Zdrženlivost by se nemusela pachtit s krocením žádostí, kdyby se nám nezamlouvalo nic z toho, co je hanebné.

Slyš člověče: Nechoď podle člověka, ale podle toho, kdo člověka stvořil.

Střední cestu musíme mezi svými posty udržovat.

-  Dej mně lásku, neboť jsem si umínil poznat Tě; čeká mne tvrdá práce, dokud mně neotevřeš!

 

-  Člověk slabé chápavosti je hojný ve svých slovech.

 

-  Ať mé temnoty již ke mně nemluví! Zabředl jsem do nich a úplně mne obklíčily, avšak i z nich dospěl jsem k Tobě, má Lásko!

 

-  To jediné vím, že se mi vede špatně, když jsem od Tebe oddělený; nejen mimo mne, ale i ve mně samém.

 

-  Málo je těch, kteří mluví o všemohoucí Trojici, a přitom opravdu ví, co mluví.

 

-  Nevěra lidí byla příčinou prvního hlásání evangelia.

 

-  Duchovní člověk nesmí pronášet svůj úsudek o rozdílu mezi duchovními a tělesnými lidmi.

 

-  Cokoli se nám pro Tebe líbí,  jsi to vlastně Ty, jenž se nám líbíš, a co se nám líbí ve Tvém duchu, Tobě se líbí na nás.