Jdi na obsah Jdi na menu
 


výroky sv. Augustina VI.část

imagescafceqjq.jpg

MOTTO:

          

Říkám něco, co chápe každý, kdo nepředstírá, že to nemůže pochopit.

                                                                                        A.A.

                                                                                                     

 

 

 

 sv. Augustin napsal, řekl

 

 

 

 

- Nyní žijeme dost dobře, žijeme-li bez zločinu; kdo si ale myslí, že žije bez hříchu, nedocílí toho, aby hřích neměl, nýbrž aby se mu nedostalo odpuštění.

 

- Je-li něco nesnadné, není to proto ještě správné.

- Správná vůle je dobrou láskou, a zvrácená vůle láskou špatnou.

- Láska, která dychtí mít to, co miluje, je žádostí; když to má a požívá toho, je radostí; když se vyhýbá tomu, co se jí protiví, je strachem, a když pociťuje to, co se jí přihodí, je smutkem.

- Je nemalým hříchem toužit po tom, co Boží zákon zapovídá,a zdržovat se toho z bázně před Božím trestem, ne z lásky ke spravedlnosti.

- Jak stojí psáno; Bůh stvořil člověka spravedlivým, a tedy dobré vůle. Nebyl by totiž spravedlivý, kdyby neměl dobrou vůli.

- Zlo nemizí tím, že by se odstranila nějaká přirozenost, jež byla přistoupila, nebo nějaká její část, ale ta, která byla porušena a pokažena, se uzdraví a napraví.

- Rozhodování vůle je skutečně svobodné tehdy, když neslouží neřestem a hříchům.

- Člověk žil podle Boha v ráji jak tělesném, tak duchovním. Byl obojím pro obojí.

- V tom, v čem byla svedena Eva, Adam sveden nebyl, ale ušlo mu, jak bude muset být souzen jeho výrok: „Žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala a jedl jsem“.

- Pýcha je touha po převráceném prvenství. 

-  Zlý skutek, to je onen přestupek, že jedli zapovězený pokrm, mohl být spáchán jenom těmi, kteří už byli zlí.

-  Je těžké říci, jak by se měl jmenovat chtíč vládnout, který mocně vládne v duších uzurpátorů, jak dosvědčují i občanské války.

-  Stvoření bohové nejsou bohy svou pravostí, ale účastenstvím na pravém Bohu.

-  Dobré je mít srdce pozdviženo, ne však sám k sobě, což je vlastností pýchy, ale k Pánu, což je vlastností poslušnosti, kterou mohou mít jenom pokorní.

-  Zbožná pokora působí podřízenost vyššímu; leč není nic vyšší, než Bůh, a proto pokora, která podřizuje Bohu, povyšuje.

-  Ďábel by byl člověka nedostal k tomu očividnému a zřejmému hříchu, ve kterém se stalo to, co Bůh zapověděl, nebýt toho, že on se začal už sám sobě líbit. Vždyť proto ho také potěšila slova: „Budete jako bohové“.

-  Kdo považuje povýšenost za pád? A přece už v ní je odpad, jímž byl opuštěn Nejvyšší.

-  Odvažuji se tvrzení, že pyšným je užitečné upadnout v nějaký zjevný a očividný hřích, pro který by se sami sobě znelíbili ti, kteří už pro zalíbení v sobě padli.

-  Jako se právem velebí veliká poslušnost Abrahámova, protože mu byla přikázána věc velice těžká, totiž usmrcení syna, podobně v ráji byla neposlušnost tím větší, čím méně nesnází v sobě chovalo to, co bylo přikázáno.

-  Bída člověka nespočívá v ničem jiném, nežli v neposlušnosti jeho samého k sobě samému, takže chce, co nemůže, protože nechtěl, co mohl.

-  Tělesná bolest je pouze zasažení duše ze strany těla a jakýsi nesouhlas s jeho stavem, podobně jako duševní bolest, které se říká smutek, je nesouhlas s těmi věcmi, které se nám přihodily proti naší vůli.

-  Existuje chtíč pomsty, kterému se říká hněv; existuje chtíč peněz, který se jmenuje lakota; existuje chtíč na žádný způsob neustoupit, totiž neústupnost; existuje chtíč chlubení, jemuž říkáme chvástavost.

-  Jenom blažený žije, jak chce, a nikdo není blažený kromě spravedlivého. Ale ani ten blažený nebude žít, jak chce, nedospěje-li tam, kde vůbec nebude moci zemřít.

-  Nemilujeme-li blažený život, nemáme ho. Milujeme-li ho i máme, nutně jej milujeme víc, než všechny ostatní věci, protože všechno ostatní, co je milováno, je milováno pro něj.

-  Kdyby člověk žil jak by chtěl, pokládal by se za blaženého; ale ani tak by jím nebyl, kdyby žil hanebně.

-  Svatební požehnání, aby manželé rostli a množili se a naplnili zemi, třebaže zůstalo i viníkům, přece bylo dáno dříve, než se provinili; to aby se poznalo, že plození dítek je chloubou manželství, ne pokutou za hřích.  

-  Kdo z lidí může žít, jak chce, když ani samo žití není v jeho moci?

-  Zrovna jako v ráji nebylo žádné vedro, ani mráz, tak ani v jeho obyvatelích nedocházelo k žádné poruše dobré vůle ze žádosti nebo strachu. Nebylo tam nic smutného, nic jalově veselého.

-  Ani sama důvěra v Boží pomoc by nebyla možná bez Boží pomoci.

-  Kdo by se odvážil myslit, nebo tvrdit, že Bůh neměl v moci to, aby ani anděl, ani člověk nepadl? Ale raději to chtěl ponechat v jejich moci a tak ukázat, jak mnoho zlého zmůže jejich pýcha, i jak mnoho dobrého zmůže jeho milost.

-  Dvě obce založily dvě lásky; pozemskou obec založila sebeláska  až ke zhrzení Boha, nebeskou pak láska k Bohu až ke zhrzení sebe.

- Blažený a zároveň věčný život bude mít v sobě lásku i radost, nejen správnou, ale i jistou; bázeň však a bolest žádnou.

- Jako není nikoho, kdo by se nechtěl radovat, tak není nikoho, kdo by nechtěl mít pokoj.

- Jako existuje nějaký život bez bolesti, kdežto bolest bez nějakého života není možná, tak existuje i nějaký mír bez boje, kdežto boj nemůže být bez nějakého míru.

- Bible nás učí, jak se jde do nebe, ne jak je nebe postavené

 

 - Být křesťanem znamená být poutníkem až do příchodu do Otcova domu.

- Co prospěje žít si dobře tomu, komu není dáno žít věčně?

- Nad nikým se nesmí zoufat, dokud žije.

- Žádný netouží po věčném životě, pokud ho nemrzí tento smrtelný život.

-  Bible nás učí, jak se jde do nebe, ne jak je nebe postavené

-  Hříchy neodstraňuje nic jiného, než milost víry, účinná skrze lásku.

-  Být křesťanem znamená být poutníkem až do příchodu do Otcova domu.

-  Co prospěje žít si dobře tomu, komu není dáno žít věčně?

-  Nad nikým se nesmí zoufat, dokud žije.

-  Žádný netouží po věčném životě, pokud ho nemrzí tento smrtelný život

-  Čím jiným jsou státy bez spravedlnosti, než velkou zlodějnou?

-  Copak nejsou loupežnické bandy malým královstvím?

-  To, co chápeš, není Bůh.

-  Ďábel má moc nad těmi, kteří pohrdají Božími příkazy.

-  Je potřeba nenávidět bludy a mít srdce pro bloudící.

-  Mlčíš-li, mlč z lásky, když  mluvíš, mluv z lásky!

-  Bůh je nám blíž, než mi sami sobě.

-  Boha zapírá jen ten, komu záleží na tom, aby neexistoval.

-  Bůh nepoložil břemeno zákona na ty, co sloužili spravedlnosti, ale na ty, co sloužili hříchu.

-  Bůh dal spravedlivý Zákon nespravedlivým lidem, aby odhalil jejich hříchy, ne aby je

   odstranil.

-  Pokoj lidí je uspořádaná svornost.

-  Žít dobře umí ten, kdo se umí dobře modlit.

-  Modlitbou člověk Bohu vyznává, že ho potřebuje.

-  Ten, kdo pohrdá církví jako matkou, nemůže mít Boha za Otce.

-  Člověk, který zná všechno kromě Tebe Bože, je nešťastný člověk.

-  Pane, radovat se v Tobě, z Tebe a pro Tebe, je opravdová blaženost. Jiná není.

-  Proč si myslíš, že minulé doby byly lepší? Copak se všichni nechvějeme, když o nich čteme nebo slyšíme? Proto bychom měli spíš děkovat, než reptat na naší dobu.

-  Dělej to, co dokážeš, a modli se za to, co nedokážeš. Bůh ti dá, abys to dokázal.

-  Umět mlčet je těžší, než hovořit. Mnozí hovoří proto, protože neumí mlčet.

 

-  Ať je váš život neustálým zpěvem! Uvnitř nás je Někdo, kdo poslouchá.

-  Běda mlčícím o Tobě!

-  Jsem skoro vždy nespokojený s tím, co pravím.

-  Pane, můj Bože, trojice jedna, pokud jsem v těchto knihách řekl něco, co pochází od Tebe, pak ty a kteří jsou Tvoji, ať to uznají; pochází-li to však ode mne, pak Ty, a kteří jsou Tvoji, ať mi to odpustí

-  Bratří, hlas vašeho biskupa mluví k vám; prosí vás všechny, kteří jste v této církvi, abyste se chránili tupit ty, kteří v ní nejsou.

 

-  Pán se  rozhodl, že kvůli nám, kteří jsme jeho tělem, sám předem půjde naší cestou v tom svém těle, ve kterém zemřel, vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa; aby tak /jeho/ údy s důvěrou očekávaly, že i ony se dostanou tam, kam je předešla hlava...

 

-  Půst bez milosrdenství není nic.

 

-  Dej mi, co miluji! I tuto lásku jsi mi daroval.

 

-  Podívej se na svůj život z hlediska věčnosti

 

-  Také naše tajemství se slaví na oltáři

 

-  Jistota, že existuji, že to vím a že z toho mám radost, nezávisí na žádných pochybných a klamných představách.

 

 

 

-  Boží léta nejsou ve skutečnosti nic jiného, než Bůh sám. Boží léta jsou věčnost Boží, i věčnost je vlastní podstatou Boha, který je bez proměny.

 

-  Protože každá bytost je sama o sobě dobrá, pak vlastně tvrzením, že „zkažená bytost je zlá bytost“ říkáme, že to, co je dobré, je zlé a že zlé je jen to, to je dobré. Neboť každá bytost je dobrá a nebylo by zla, kdyby právě to, co je zlé, nebyla bytost.

 

-  Zmenšování dobra bytosti  je zlo, i když – je-li to ještě bytost – přes všechno umenšování z něho zůstává nezbytně alespoň něco málo, co jí vůbec činí bytostí.

 

-  Všechny vady duše, ať jsou jakékoli, jsou nedostatkem přirozených dober. Léčíme-li je, nepřenášíme je jinam.

 

-  Ve věcech svého poznání si nežádáme vysvětlení od slov, zaznívajících kolem nás, ale poznání pravdy, která uvnitř nás řídí našeho ducha.

 

-  Každý duch nadaný rozumem se Mistra táže, On se však zjevuje každému jen natolik, kolik je v důsledku dobré nebo zlé vůle pochopit.

 

-  Každá bytost je dobro: veliké dobro, nedá-li se pokazit, malé dobro, pokud se pokazit dá.

 

-  Jestliže se někdo ve svém duchu zmýlí, není to chyba dotazované Pravdy.

 

-  Tazatel, nevidí-li sám, věří našim slovům, a často jim také nevěří, ale poučí se jen tehdy, když sám vidí to, o čem se k němu hovoří.

 

-  Zranění a nemoci nejsou tělesnou substancí, nýbrž jejím nedostatkem. Tělo je substance, a tudíž dobro.

 

-  Zná-li mysl samu sebe, zná svou podstatu a je-li jista sama sebou, je jista svou podstatou.

 

-  Víme, že ti, kteří svým srdcem věří v Boha, věří činem své vůle a svého svobodného rozhodnutí.

 

-  Všechny bytosti jsou dobré, protože tvůrce bez výjimky je nejvýš dobrý. Protože však samy nejsou nejvýš a neměně dobré, jako jejich tvůrce, může dobra v nich ubývat, nebo přibývat.

 

-  Ať jde o jakoukoli a jakkoli malou bytost, nedá se zničit dobro, z něhož bere své bytí, leda že zničíme bytost samou.

 

-  Popřít, že bytost není dobro, může nanejvýš šílenec nebo člověk bez rozumu.

 

-  Není zla, které by mohlo existovat tam, kde neexistuje žádné dobro.

 

-  Existuje pokolení všech pokolení a v něm potrvají tvá léta. Takové pokolení je, a rozumíme-li dobře, budeme v něm a léta Boží budou v nás.

 

-  Země nese lidská pokolení jako listy. je plná lidí, kteří se střídají, tak jak se jedni rodí a druzí umírají. také tento strom se nikdy nezbavuje svého zeleného pláště, ale pohlédni pod něj: chodíš po koberci mrtvých listů.

 

-  A tak „ Ty jsi týž a bez konce jsou Tvá léta“ (Ž 101,28), ale my, co jsme my před takovými léty, my se svými léty, která nejsou než cáry?

 

-  Před tebou stojí mé vědění i má neznalost; tam, kde jsi mi otevřel dveře, přijmi mne u vchodu; dveře, které jsi zavřel, otevři tomu, kdo tluče.

 

-  My jsme nevolníci, ale pro nás Pán přijal přirozenost nevolníka.

 

-  Doufejme tedy, že dosáhneme oněch nehybných let, jejichž den není měřen drahou slunce, ale v nichž to, co je , zůstává takové, jaké je, protože to jedině vpravdě je.

 

-  Mé myšlenky nemlčí, i když mlčí můj hlas.

 

-  Víme, že milost Boží je pomoc, poskytovaná dospělým pro každé jejich konání.

 

-  V žádném případě nejsme oprávněni tvrdit, že nějakou věc známe, neznáme-li její podstatu.

 

-  Oheň, vzduch a všechno, co vypadá jako tělesné, vypadá jako nejisté; bylo by naprosto nemožné, aby duch pojímal to, čím je, stejným způsobem jako to, čím není.

 

-  Vše, co se od mysli chce, přikazuje-li se jí, aby sama sebe poznala, je to, aby měla jistotu o tom, že je jen to, co s jistotou je.

 

-  Jsem si sám ze sebe velmi jist, že jsem, že znám, a že miluji své bytí.

 

-  Jestliže jsem, já, který se mýlím, pak se nemohu mýlit, věřím-li že jsem, když je přece jisté, že jsem, mohu-li se mýlit.

 

-  Bože, který nás očisťuješ a který nás připravuješ pro božskou odměnu, skloň se ke mně, můj Bože.

 

-  Dej mi sílu hledat, Ty, který jsi dal naději, že Tě budeme nalézat stále víc.

 

-  Má síla i má slabost stojí před tebou; podpoř jednu, vyléč druhou.

 

-  Dej, aby obsahem mé řeči bylo jen hlásání Tvého slova a chvála Tebe.

 

-  Osvoboď mne Pane od onoho přívalu slov, jímž trpím ve své ubohé duši, jenž stojí před Tebou a vzdává se Tvému milosrdenství. -  Přenes svou touhu k prameni radosti: dychti po prameni živé vody!

 

- Ty víš, že mnohé z mých myšlenek jsou myšlenky lidské a marné. Dej, abych jim nepřisvědčoval, abych je alespoň zavrhl, když mne okouzlují;  abych jim nepropadal jako ve spánku.

 

-  Proč bychom se zdráhali poznat Boha v těle malého dítěte?

 

-  Řekl-li jsem něco za sebe, pak prosím, abys mi odpustil Ty i ti, kteří jsou s Tebou.

 

-  Slova jsou pro nás nezbytná, aby nám připamatovala a stavěla před oči předmět naší modlitby, nikoli však proto, abychom věřili, že jimi musíme poučovat, nebo pohnout Pána.

 

-  Říkáme-li „Přijď království Tvé“ , pak v sobě probouzíme touhu po tomto království, které zcela jistě přijde, ať chceme, nebo ne.

 

-  V Božím domě není svátku, který by se oslavil a pak pominul.

 

-  Tam, v té krajině, která převyšuje mou duši, je sídlo mého Boha.    

 

-  Nepředstavuji si, že Slovo Boží, skrze něž bylo všechno stvořeno, je podrobeno proměně, že má budoucnost  a minulost. Ne, zůstává tím, čím je, je zcela přítomno na všech místech.

 

-  Tak, jako je lidské slovo slyšeno současně celé a všemi, tak Boží Slovo je současně celé a všude.

 

-  Odvahu, bratří, pochopte mou dychtivost, sdílejte mou touhu!

 

-  Spěchej k prameni, prahni po prameni živé vody!

 

-  Dokud v sobě budeš podporovat svou neřest, svou hrabivost, svou lakotu, svého hada, dokud vidím, že jsi zajatcem takové žádostivosti, jak bys mohl běžet k prameni živé vody?

 

-  Potlač v sobě vše, co se staví na odpor pravdě, ale až pocítíš, že jsi osvobozen od všech zlých žádostí, nezůstávej stát jako někdo, kdo už nic nežádá.

 

-  Dílo svého Boha vidím, ale nevidím svého Boha samotného.

 

-  Jak by má duše mohla proniknout k něčemu, co je nad ní, kdyby nepřekročila sebe samu?

 

-  Ať si mluví ti, kteří se mi posmívají otázkou: „Kde je tvůj Bůh?“ Ať si mluví...

 

-  Dal jsem své duši povznést se nad sebe a chápu vše – až na svého Boha.

 

-  Všech pozemských statků, po nichž dychtíš, nechť se ti dostane v hojnosti; těš se z nich po všechny své dny, nejen na čas, ale navždy! Jen mou tvář nikdy nespatříš!

 

-  Ano, pramen poznání je zde, v Božím svatostánku, v Božím domě.

 

-  V Božím domě je svátek bez konce.

 

-  Přiznejme přece, že Bůh může vykonat něco, co my nemůžeme pochopit.

 

-  Sbor andělů zpívá nekonečný chvalozpěv a stále přítomná Boží tvář dává radost bez konce.

 

-  Tak jako jsme tam, ve vznešených končinách nalezli důvod k radosti, tak máme zde hojný důvod k nářku.

 

-  Láskou k bližnímu očisťuješ svůj zrak, abys mohl vidět Boha.

 

-  Což proti sobě nemám ďábla, toho stále bdícího nepřítele?

 

-  Nevěřme, že ze stvořených věcí byly některé stvořeny Otcem, jiné Synem, a zase jiné Duchem, ale věřme, že vše, co bylo stvořeno, nebo je tvořeno, existuje z tvůrčího činu Trojice.

 

-  Nejsvětější Trojice není v Bohu, ale je Bůh.

 

-  Dá se snad ve stvoření nalézt něco, co by se rovnalo Tvůrci?

 

-  Ten, kdo v společenství Kristova Těla nedovede vzkřísit mrtvého, nechť se nepokouší konat tento zázrak. Nemůžeme dělat něco, co nám nebylo dáno jako dar

 

-  Myslete bez ustání na to, že je třeba milovat Boha a bližního.

 

-  Protože Boha ještě nemůžeš vidět, máš se láskou k bližnímu zasloužit o to, abys Ho spatřil.

 

-  Bůh sám nevychází ani nezapadá, protože trvá navěky.

 

-  Domnívám se, že příkaz „Vezmi své lože“ znamená „Miluj svého bližního

 

-  Hospodin Bůh uvedl člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil“ (Gn 2, 15). Co měl obdělávat a co měl střežit? Chtěl snad Bůh, aby se první člověk věnoval zemědělství?   

 

-  Máme snad  věřit, že Bůh odsoudil člověka k práci ještě dřív, než zhřešil?

 

-  Nechť ti, kteří provozují obchod, slyší a nechť změní svůj život.

 

-  Jestliže o ceně svého zboží nejen lžeš, ale dokonce křivě přísaháš, jak by byla chvála Boží v tvých ústech po celý den?

 

-  Všichni řemeslníci, kteří jsou špatní a nebojí se Boha, lžou a křivě přísahají buď aby více vydělali,  nebo aby předešli ztrátě, nebo aby unikli bídě; nepějí tedy celý den Boží chválu.

 

-  Je-li něco pravda, nesluší se odporovat.

 

-  Mořské bouře, které otřásají církví, skličují také kormidelníka.

 

-  Vlažnost, která je spojena s vedením duší, pokušení, které se pojí k řízení církve, zasahují výlučně nás.

 

-  Kladu si dokonce  otázku, zda obava z hrozícího trestu nepokazila víc lidí, než jich napravila.

 

-  Ve většině textů Písma spíše hledáme, jak jim porozumět, místo abychom v nich dovedli nacházet konečný a pevný smysl.

 

-  Je velmi nebezpečné, říkáme-li to, co si myslíme, velmi bolestné, neříkáme-li to a velmi zhoubné, říkáme-li opak.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-  Nebojte se potup a křížů a smrti; neboť kdyby tyto věci člověku škodily, nebyl by je snášel člověk, jejž na sebe vzal Syn Boží.

 

-  Nemilujte časných statků, neboť kdyby bylo prospěšné je milovat, byl by je miloval člověk, jejž na sebe vzal Syn Boží.

 

-  Podrobme duši Bohu, chceme-li uvést své tělo do poddanosti a slavit vítězství nad ďáblem.

 

-  Dokud nebude naše mysl očištěna, musíme věřit tomu, k čeho pochopení ještě nemáme sílu.

 

-  Neposlouchejme ty, kteří tvrdí, že Boží Syn Ježíš Kristus není ničím víc, než člověkem, ale tak spravedlivým, že je hodný se nazývat Synem Božím.

 

-  Odstup od nás, abychom věřili tomu, co si usmyslela lehkovážná zaslepenost a zpupná žvanivost.

 

-  Nesmírně, věru politování hodna je lidská mysl, jestliže nad ní vítězí tělo.

 

-  Odkud máš víru, že se Duch svatý zjevil ve způsobu holubice, ne-li odtud, že jsi to četl v evangeliu?

 

-  Co pošetilí a ubozí lidé buďto sami nemohou udělat, nebo co nikdy ve svém životě neviděli, o tom nevěří ani to, že by to mohl učinit sám všemohoucí Bůh.

 

-  Ježíš i po vzkříšení se svým tělem udělal, co chtěl.

 

-  Kdo věří v Krista, nepřijde před soud; rozumějme, že nepřijde k odsouzení.

 

-  Dokonalá láska nezná ani světské žádosti, ani světské bázně.

 

-  Mnoho věcí tělesnými ústy nepronášíme, ale srdcem je křičíme.

 

-  Slyš člověče: nechoď podle člověka, ale podle toho, kdo člověka učinil.

 

-  I hřích, který se zdá být nepomstěný, má v patách svůj trest.

 

-  Jsou v nás špatné touhy, kterým pokud nepovolujeme, nežijeme špatně.

 

-  Tento život není životem dřívějšího člověka stvořeného, nýbrž pozdějším trestem odsouzeného.

 

-  Zdrženlivost je Boží dar.

 

-  Někteří -  mohlo by se zdát divným, že to říkám – se zdržují svojí nezdrženlivostí.

 

-  Zcela správně věříme, že Bůh všechno stvořil z ničeho, protože i kdyby stvořil svět z nějaké hmoty, ta hmota byla stvořena z ničeho.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- Kéž bych všechno alespoň tak dobře věděl, co bych rád věděl ke své spáse, jako vím, že před stvořením nebylo tvorů.

 

- Raději se přiznám: Nevím, co nevím

 

- Musí-li se  přítomný čas, aby byl časem, proměnit v minulý, jak o něm můžeme říci, že je, když důvod jeho bytí je v tom, že nebude?

 

- Dej mě to, co tolik miluji.

 

- Než stvořil Bůh nebe a zemi, nedělal nic. Neboť dělal-li něco, co jiného dělal, než tvory?

 

- Stvořil jsi všechny časy a jsi přede všemi časy, nebylo však času dříve, než byl čas.

 

- Po tobě vzdychám v době svého pozemského putování a vzývám toho, jenž tebe učinil, aby i mne do tebe přijal, neboť mne také učinil.

 

- Bloudil jsem jako ztracená ovce; doufám však, že můj Pastýř, tvůj Stavitel mne na svých ramenou zpět do tebe přivede.

 

-   Jenom s těmi chci před Tebou mluvit, můj Bože, kteří vše to za pravé uznávají, o čem uvnitř mé mysli nemlčí Tvá pravda.

 

- Když se někdo snaží při výkladu Písma svatého nalézt ten smysl, který tam vložil pisatel, co na tom zlého, že tam nalézá smysl, který Ty mu ukazuješ jako správný, ač odporuje smyslu pisatele?

 

- Je pravda, že hmota, z níž povstává nějaká věc, může mít v obrazné mluvě již jméno věci samé; proto mohla být nazvána nebem a zemí jakákoli beztvará prahmota, ze které povstalo nebe a země.

 

- Snažil jsem se rozluštit obrazný smysl jak pořádku při vylíčení stvoření, tak i pořádku při vylíčení stvoření a shledal jsem, že jednotlivá díla jsou dobrá a jejich souhrn velmi dobrý.

 

- Ať Tě chválí Tvá díla, abychom k Tobě vzplanuli láskou!

 

Ty, Pane, stále působíš a stále odpočíváš!

 

- Jsou-li některé naše skutky dobré, je to vlivem Tvé milosti.

 

- Pane Bože, protože jsi nám vše udělil, uděl nám též pokoj: pokoj odpočinku, pokoj soboty, pokoj, který nemá večera!

 

- Cokoli se nám pro Tebe líbí, jsi to vlastně Ty, jenž se nám líbíš, a co se nám líbí ve Tvém Duchu, Tobě se líbí na nás.

 

- Duše se živí jen tím, co jí přináší radost.

 

- Myslím, že nemohu říci pravdu, pokud Ty mně jí nevnukneš!

 

- Tvá slova jsou pravdivá a nevidím překážku, proč bych výroky Tvého Písma nemohl chápat obrazně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky svatý Augustin v umění II. díl